Návštěvnost
Do míru věží...
Do míru věží...
Jako bílé duny,
peřeje se bílé přes ně valí,
prsty perem pohrávají,
otisknou duši na papír.
Na list sněžně bílý,
jako ty duny- písmena se v nich zrcadlí,
vlny peřejí je smyjí
a ke mně se už nevrátí.
Jako ty duny-
sníh na nich v vedru leží
a mění s nimi ráz
teď tak a pak jinak zas.
Tam někde moje duše běží,
daleko ode mne...pryč.
Až do míru věží!
peřeje se bílé přes ně valí,
prsty perem pohrávají,
otisknou duši na papír.
Na list sněžně bílý,
jako ty duny- písmena se v nich zrcadlí,
vlny peřejí je smyjí
a ke mně se už nevrátí.
Jako ty duny-
sníh na nich v vedru leží
a mění s nimi ráz
teď tak a pak jinak zas.
Tam někde moje duše běží,
daleko ode mne...pryč.
Až do míru věží!
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.