Oranžový déšť

Oči jak saze spálených biblí

v průlivech ňader loví paprsky tmy

tvůj lačný a laskavý stín utichá

a spěšné psaní pod listím tleje

 

Vlasů proudy tekly dlaněmi

hlasy mlčely od kuropění

řetízkují a hladí pleť i dnes

ano - poznaly ústa osamění

 

Vlají tvé kučery v záři blesků?

I v holobytu nezvaných duší?

V prach se sypu a metám slzy

Jen našeptané perly propadly se

 

Ohniska pramenů v řekách spí

umírají a v živých tělech pálí je

domovy plazí se v mangrovech

jak hříva bez kabátu a bez šály 

 

Plamínku nech se dechem zmámit

dřív než polaskám tvou šíji hřejivou 

pohlť těla v změť pomerančovou

pohleď - kapka! Prší květy pocitů!