Než dojedu na konečnou

Otlučeným mozkem
přemýšlím o nevědomosti
o masové poslušnosti
o obvinění a trestech
o alibismu
o žlutém tuku, ukládajícím se
po celém těle
o chcánkách, které
tečou po spáncích
o strachu z budoucnosti
minulosti, z člověka
ze světa
o chlastu
o rakovině
o hrabání peněz a moci
o práci, o slunci, o trávě, o stromech, kterým
řežou větve a jejich pahýly natírají bílou barvou
o úsměvech a nenávisti
o vraždách, jak zakázaných, tak povolených
o závisti
než autobus zastaví a já musím zase
přemýšlet o každém kroku
abych nespadl na hubu