Život je trať,
co právě hvízdá
i bonbón ze sta.
Kolejnice,
co staví i křičí zblízka.
Ta slova nosím z dneška.
Hlava klouzá i žvýká.
Ta cesta česká je prostá,
muzika hraje
a uvnitř kočka krotká.
Další den a pootevřená vrátka.
Abych pravdu řekl, tak zde je tolika metafor až jim vlastně moc nerozumím a neumím si přesně představit ten správný pocit z veršů, ale i tak se mi to určitým způsobem líbí...
29.03.2023 15:26:44 | Miro Sparkus
Já tomu také sama nerozumím, je to tok slov, co jsem ze sebe chtěla dostat.Má to tak být. Většina věcí, co píšu je spíše terapie sebe sama. Je to náhoda, že se to podobá poezii.
29.03.2023 16:25:30 | mkinka