Déšť.
Déšť.
Déšť. Náhle mě zastavil,
ten drobný, co trvá a nepřestává.
Tak, jako tvé oči
do tváře bodá a studí.
Mrak zášti; odkud se objevil ?,
ta bouře duby staré vytrhává:
div strachy nevyskočí
ztrápená srdce z hrudí.
Mrak s mrakem běží,
pak splynou a zmizí.
Nebe se vyčistí a zjasní.
Vina ? Na obou leží,
vždyť z ničeho byli si cizí.
Jen láskou duše zkrásní.
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
