Sbírka: Konec příběhu
Vypitá hlava na stole
Posrané tělo na záchytce
Kdo ještě touží přivonět
K smrduté leklé rybce
Jen doufám, že chcípnu hned
Už tady vážně nemám stání
Nač tu mám ještě zaclánět
Bez tebe navždy bez mrdání
16.2.2023
leklá rybka, dnes velmi aktuální:) jinak tedy fakt síla*
17.04.2023 19:39:08 | Sonador
Tak to dopadá když místo u nás, se jen životu topoří a s námi...
17.04.2023 15:08:55 | šerý
Skvěle vystiženo ,šerý!!!
17.04.2023 21:12:18 | kudlankaW
Drsné a silné ST
17.04.2023 14:44:10 | kozorožka
Heretiku-tohle je ale síla /líbí se mi/ ** ST*
17.04.2023 14:36:06 | Frr
Mi naskočilo...jako malá holka jsem bydlela v kasárnách. Byl to můj svět za zdmi s ostnatými dráty. Domů se chodilo po dřevěné lávce přes strouhu. Tu jednou za rok vypouštěli a čistili od nánosu a odpadků. A byly tam rybky. Chytala jsem do zavařovačky a ony mi umíraly, že. Tak jsem se rozhodla, že je pohřbím. Dala do plechové krabičky a zahrabala pod bezinkou. No a pak si řekla, co kdyby nějaká ožila, no, byla jsem zvědavá. Vyhrabala, otevřela krabičku. Na ten puch nikdy nezapomenu. Už vím svý... :)
17.04.2023 13:28:55 | Philogyny
Ta je tedy syrová. Na dřeň
17.04.2023 12:14:45 | Lexi