Rozchod II.

Vějířem svoji tvář halí,

do očí sednul ji chlad,

holubi hrách z dlaně sezobali:

ty oči neumí lhát.

Psí víno po zdi se plazí,

on stojí v rozpacích.

Oba se cítí jak nazí,

klín mezi ně vrazil – hřích.

Vějířem svoji tvář halí,

pohled svůj od něho odvrátí.

Holubi hrách z dlaně sezobali:

když odletí, už se nevrátí.