Toť propletenost složitosti,
vždyť jiní lámou si v tom kosti.
Vztahy složitosti citů
v životě tolik různých cílů.
Proměnné všednosti i dnů
zproštění krásy i snů.
Citů není nikdy dosti
než v zemi tlíti začnou kosti.
Pochopení smyslu propletení,
záhada, tam, kde žádná není.
Jen mantinely "lidství"
Co faleš nad hrobem až zjistí.
~☆~
Kéž mnohé vztahy rozkvetou,
když dvě srdce se propletou...
Hodně štěstí, Míro (*)
22.04.2023 22:33:17 | Emily Říhová
Hodně silné myšlenky. I ten závěr. Povedla se tato báseň.
21.04.2023 18:39:14 | mkinka
Děkuji :0)
22.04.2023 14:00:57 | Protos1182
Jo vztahy, city, pochopení
to v životě spousta lidem chybí.
21.04.2023 11:43:10 | Marťas9
Přesně tak nějak
22.04.2023 14:01:09 | Protos1182