Ztracené lásky.

Chytil jsem do ruky slavíka,

zazpíval a pak mi uletěl.

Vítr ve větvích naříká,

rozhání roje včel.

Když ráno vyjdu si do polí,

se sluncem na levé straně,

ztracené lásky přebolí,

zapomenu na ně.

Zas čeká mě nový den,

nové příběhy a přání.

Novou láskou omámen,

jsem ráno za svítání.

Včely našly nový klát,

skryly se v závětří.

Kdo dokáže milovat,

láskou nešetří.

Autor Kan, 27.04.2023

Přečteno 196x

Tipy 13

Poslední tipující: Sima, jenommarie, Psavec, Marry31, Fialový metal, Sonador, šerý, Marťas9, mkinka, CULIKATÁ

Komentáře (12)

Komentujících (6)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

30.04.2023 09:21:44 Sima

Krásné...

30.04.2023 09:57:25 Kan

Děkuji pěkně.

27.04.2023 14:29:28 Marry31

Moc pěkně to ladí a mě to pohladilo, děkuji ti za to

27.04.2023 15:38:06 Kan

To jsem rád, že se ti báseň líbí. Děkuji za komentář. :-))

27.04.2023 11:33:26 uživatel smazán

Nádherné řádky :) Psáno velkým srdcem... Se pozná:)

27.04.2023 11:38:03 Kan

To mě těší. Děkuji za komentář. :-))

27.04.2023 10:26:18 Marťas9

Tak, tak... Hezká

27.04.2023 10:48:05 Kan

Díky za komentář. :-))

27.04.2023 10:21:53 Kan

Mockrát děkuji za komentář. Potěšil mě. :-))

27.04.2023 10:09:53 mkinka

Příroda, láska i moudrost. Velmi sjednocené myšlenky v půvabu lehkého vyjádření.
Povedené. Chválím i téma, včetně výběru slov.

27.04.2023 10:47:03 Kan

Mockrát děkuji za komentář. Potěšil mě. :-))

27.04.2023 11:51:13 mkinka

Rádo se stalo.

Ztracené lásky.

Ztracené lásky.

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Online (4+1)