Jarní píseň

Noční mráz na luhy
dýchl na znamení vzpoury
ač třešně oblékají
svatební šat
stromy vyvěšují
zelené fábory listů
zatímco střemcha ukrývá tvář
pod bílým závojem květů

Horská říčka po zimě
v blátivém korytu kyne
jak chléb jenž lámu
ševelícím ptákům
co budí spáče od brzkého jitra

Měsíc se zakousl
do zátylku nebe
jak šelma na nočním lovu
a obzor k ránu
krvácí z rány
když se slunce doslechlo
že jaro už šumí v kraji
zlatým pampeliškám v louce
dalo kousek svého jasu