Praha
Praha
Anotace: Mezi řádky 2023
Plná tramvaj
a lidi šlapou na nohy.
Čeština pomalu slyšet není.
Metropole je mezinárodní.
Houkačky a zvuky šumí.
Ve smogu je psát umění
a člověku chybí brnění.
Ach, Ty Praho, dej znamení.
Náměstí Míru plné,
že není si kam sednout.
Žádný klid.
Stres, že nejde zdřímnout.
Praho, brečím s Tebou.
Komentáře (26)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk05.05.2023 00:25:57 Ovaleš
Noční Petřín mi klidný přijde dost,
pravdou je, že sic chodím tam pro radost,
odcházím pro bolest nohou.
04.05.2023 11:55:57 uživatel smazán
Včera jsem byl v Praze po delší době, na Karlíně, nevím, co je na Praze tak klidného nebo působivého. Hodně ztratila svoje staré kouzlo a na dosti místech mi to připadá negativní.) Ale když se tam někomu líbí, proč ne .)
04.05.2023 12:03:26 mkinka
Já se tu narodila.
04.05.2023 12:05:33 uživatel smazán
jasný, já ne, ale o tom to není, konstatoval jsem, že mně se nelíbí .)
04.05.2023 12:37:55 mkinka
Já Ti rozumím.
Ono už jako dítě, když naši přijeli s pražskou značkou kamkoliv, tak jé Pražáci.
Tak jsem si odnesla z dětství , že být Pražák, není jednoduché.
Když já sem tu téměř devadesát procent času, tak jsem jeden velký chaos.
04.05.2023 11:42:10 Ondra
Krásně napsáno i popsáno, milá Jituško :*
Objímám a přeji Ti co nejlepší den :)
04.05.2023 11:50:42 mkinka
Moc děkuji.
04.05.2023 13:30:27 Ondra
Rádo se děje :)
V Praze jsem byl mnohokrát, díky léčení na onkologii, a líbila se mi :) Jasně - hodně lidí apod. ale také spoustu krásných mostů a vylezli jsme i na nějakou věž či rozhlednu - už si nepamatuju přesně - a byl z toho nádherný výhled :) A metro - to byl zážitek sám pro sebe :D - a teď myslím ty nekonečně dlouhé jezdící schody :D To bylo jak cestovat do pekla :D Pro kluka z Ostravy něco nevídaného :) Zážitky z let 1993 až 1994 :)
Měj se kouzelně, Jitušenko :*
04.05.2023 11:41:09 Miro Sparkus
Zpracování mi moc nesedí, ale pocit z Prahy mám naprosto stejný...
04.05.2023 11:50:15 mkinka
To je psáno v určitém emočním vypětí. Základ je stres, ani to žádnou formu nemělo mít, prostě pocit, co člověk ani neumí vyjádřit a tak to padá a padá.
