Věšák.

Věšák.

V pokoji našeho bytu

stojí věšák.

Generálem byla jsi tu

a já pěšák.

 

Vše napůl jsme rozdělili,

jen věšák ne.

Vím, tvá matka šílí,

když na to vzpomene.

 

Před námi věšák stojí,

co dělat s ním ?

Tvá máti o něj stojí,

já, ale nepovolím.

 

Co's chtěla, vše dostala jsi,

mně nezbylo, zhola, nic.

Ten věšák mě, totiž, spasí,

co ty do skříně, to já do krabic.

 

V pokoji našeho bytu

věšák již nestojí.

Už generálem nejsi tu,

jen já pěšák po boji.

 

Autor Kan, 10.05.2023
Přečteno 114x
Tipy 14
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Ty rány nejsou moje, ale děkuji za
podporu. Díky za komentář. :-))

10.05.2023 17:53:49 | Kan

líbí

Tak šup odvázat rány a do lázní;)
Povzbuzují co to jde ;)

10.05.2023 17:37:01 | Malá mořská víla

líbí

Opravdu výstižně napsané, srozumutelné.

10.05.2023 12:11:24 | Admirál

líbí

No, snažím se. Dekuji za komentář. :-))

10.05.2023 13:23:41 | Kan

líbí

Vše cos nepotřeboval, odložil jsi. Co ti chybělo, to jsi získal: svobodu být sám sebou. Paráda, básníku. Nebo tedy ten, o kom píšeš :-). Pěkná báseň Kane

10.05.2023 11:35:34 | kozorožka

líbí

Je to pouze fikce. Jsem rád, že se ti báseň líbí. Děkuji za komentář. :-))

10.05.2023 13:22:38 | Kan

líbí

Ano. Je to vlastně jedno, zda člověk píše o sobě či o někom jiném. Prostě píše ze sebe :-)

10.05.2023 14:03:28 | kozorožka

líbí

:-))

10.05.2023 14:08:24 | Kan

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel