Věšák.

Věšák.

V pokoji našeho bytu

stojí věšák.

Generálem byla jsi tu

a já pěšák.

 

Vše napůl jsme rozdělili,

jen věšák ne.

Vím, tvá matka šílí,

když na to vzpomene.

 

Před námi věšák stojí,

co dělat s ním ?

Tvá máti o něj stojí,

já, ale nepovolím.

 

Co's chtěla, vše dostala jsi,

mně nezbylo, zhola, nic.

Ten věšák mě, totiž, spasí,

co ty do skříně, to já do krabic.

 

V pokoji našeho bytu

věšák již nestojí.

Už generálem nejsi tu,

jen já pěšák po boji.

 

Autor Kan, 10.05.2023
Přečteno 157x
Tipy 11
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

10.05.2023 17:53:49   Kan

Ty rány nejsou moje, ale děkuji za
podporu. Díky za komentář. :-))

líbí

10.05.2023 17:37:01   Malá mořská víla

Tak šup odvázat rány a do lázní;)
Povzbuzují co to jde ;)

líbí

10.05.2023 12:11:24   Admirál

Opravdu výstižně napsané, srozumutelné.

líbí

10.05.2023 13:23:41   Kan

No, snažím se. Dekuji za komentář. :-))

líbí

10.05.2023 11:35:34   kozorožka

Vše cos nepotřeboval, odložil jsi. Co ti chybělo, to jsi získal: svobodu být sám sebou. Paráda, básníku. Nebo tedy ten, o kom píšeš :-). Pěkná báseň Kane

líbí

10.05.2023 13:22:38   Kan

Je to pouze fikce. Jsem rád, že se ti báseň líbí. Děkuji za komentář. :-))

líbí

10.05.2023 14:03:28   kozorožka

Ano. Je to vlastně jedno, zda člověk píše o sobě či o někom jiném. Prostě píše ze sebe :-)

líbí

10.05.2023 14:08:24   Kan

:-))

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel