Dát
Dát
Anotace: 3/3
.
Vzpomínám kdy mě naposled
někdo pohladil
tak opravdu zpříma
miloval.. měl jsem rád a dík
hlavou jenž osud stíná
Jsem vlastníkem
mluvící mrtvé hlavy
do tikotu bublin
rozprostírám čas
Mozart s Einsteinem
hrají solitaire
a čekám návrat lásky
kdesi z hlubin
pro naději i pro literu
slova nekončící v písmenech
ze rtů slíbaný mech
věčná jak hudba
hraná rychle do krychle věčnosti
stromům
touze
.
.
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk13.05.2023 07:00:18 Now
Ve skutkové podstatě je to jedna (naivistická) báseň rozdělená na tři a ještě napsaná v jinou dobu, ale myslím, že i tak ji potřeba číst najednou. P.S.Nebojte, do budoucna nemám ambice dělat seriály.:)
Děkuji.
11.05.2023 13:49:39 jitoush
...Pohladit kůru i tvář....roj včel je tajina....medová svatozář.....Ji./úsměv/....hezké a fajn,že jsi zde zasejc něco "odložil"...
11.05.2023 10:51:38 Frr
...a v krychly věčnosti štěbetají zlatí ptáčkové a pějí písně ve své boží bezděčnosti... ST*
01.06.2023 04:35:43 Now
Věřil bych snad už i tomu, že nás pták Ohnivák vytahuje jako čísla v tombole.
