Voda čistá
Voda čistá
Upila jsem doušek
a kapka padla na mé tělo.
Vzpomínala jsem nesměle,
co všechno se přihodilo.
Vítr hvízdal v utajení.
Každý máme různé směry.
Úsměv Tobě milý.
Dvě srdce nedospěly k cíli
a den je stále bílý.
Zůstanou řádky
i poodhalené pátky,
které běží v ódě snění.
Milujme se
v duši do setmění
a pak měsíc ukáže,
že ve tvářích slzy máme.
Jsme muž a žena,
co se nevzdáváme.
Čas všechno nemaže.
Necháme pramen téct
do stenů nekonečna.
Den se chvěje
a naděje krásná.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
krásně jsi to napsala a vyjádřila, moc se mi to líbilo:-)
19.05.2023 17:09:17 | Misha
Děkuji za to, že mě čteš i za vyjádření, jak na Tebe to vnitřně působí. To je moc dobře, že to tak cítíš.
19.05.2023 17:17:29 | mkinka
Moc, moc se mi to líbí - krásně napsáno, Jitušenko milá :)
Měj se co nejkouzelněji ;)
19.05.2023 11:47:18 | Ondra
Předělala jsem jeden svůj text a rozvinula ho. První text měl jen pár řádků, tento má příběh a je trošičku jiný. Nakonec v tom hledám význam, že delší text vypovídá více v tomto případě a není to tak neurčité jako v prvotině.
19.05.2023 11:53:42 | mkinka
