Pod starým stromem.

Opři se o mě, děl starý strom,

usedni do kořenů, sobě k spočinutí.

Poprvé slyšel jsem promluvit strom,

však na uši mé, není spolehnutí.

Byl to Nestor všech stromů,

ty mladší, jemu se klaněly.

Z korun těch mladých stromů,

tiché písně z nich zazněly.

Opřený o strom, v kořenech usazený,

tou písní mě do spánku kolébají.

Ve slovech, starý, příběh je nalezený,

pak příběhy dalšími mě kolébají.