Návštěvnost
bez kůže
bez kůže
Vzpomínáš na ty šaty s fialovými květy
co byly jak druhá kůže?
tak ráda jsem v nich tancovala
i když jsme zrovna měli návštěvu -
pokaždé si odvezla kus té lásky a ohně
co ve mně planul
bála jsem se, že nám nakonec nic nezbude
a možná jo, možná jsem se vážně rozdala s bosýma nohama
ve všem tom smíchu zapečeným se švestkama
co jsem nakradla přes plot, abych ti upekla svůj úplně první koláč
…
řekls: „Mám tě radši, když jsi člověk“ a já se smála
protože to nebývalo často – neumím to, neumím být člověk.
A za ty roky oba víme, že to prostě není pravda...
Komentáře (41)
Komentujících (18)
Doporučit
TiskTa je moc nádherná, Katy. Uložím si
23.05.2023 20:36:31 | Violka divotvárná
:*
26.05.2023 17:02:13 | Sonador
Žasnu, máš tam toho mnoho, co si získalo mou koncentraci
23.05.2023 20:31:08 | kudlankaW
a kde vůbec sou? můj koncentrovaný příteli;) ...snad se máš dobře Márty*
26.05.2023 17:01:48 | Sonador
Bezelstná slova...odžitá...až na dřeň...
Líbí se mi Tvá otevřenost, a zejména pak smích zapečený se švestkami :)!
21.05.2023 22:45:18 | ukrytá v máku
milá ukrytá - moc mě to těší! měj krásný den:)*
23.05.2023 06:17:14 | Sonador
Tak se mi zdá, že sis toho zapečeného smíchu tehdy trochu zakonzervovala do sklínek, a vidíš, jak se po letech hodí, takže ne že ne:-) Máš to parádní Son, je to v příběhu dobře
nazrálá filozofie.
20.05.2023 21:50:45 | Vivien
nemohla jsem ty sklínky najít, už jsem si chvíli myslela, že mi ho někdo snědl... a - ono ne!:) děkuju Viv*
22.05.2023 10:11:23 | Sonador
Moc hezky napsané... Srdíčkem
20.05.2023 20:05:27 | Marťas9
to ano, srdíčkem (bolavým:) děkuju Marti*
23.05.2023 06:16:13 | Sonador
Nemaž to!
20.05.2023 18:15:33 | La Suneteto
dobře, tak ne! (ale měla jsem ještě odpoledne cuk:) ...už kvůli těm krásným komentářům nemohu... a těším se až se jim pověnuju...
20.05.2023 23:34:54 | Sonador
Dobrý text, hlavně ten konec se mi líbí, moc.
20.05.2023 17:51:17 | Philogyny
milá Phil, od tebe si toho opravdu moc cením, těší mě to*
22.05.2023 10:12:58 | Sonador
....Někdy se dějí věci...a člověk tak pochybuje...než přijde k sobě,jako do svatyně....Ji.
20.05.2023 17:06:22 | jitoush
jó... a někdy ti na tu svatyni nastoupí bourací četa... to teprv člověk vidí, jak se to s ním opravdu má...
22.05.2023 10:12:20 | Sonador
Jako bychom měli tisíc tváří, pro každého jinou. Pro děti jsme někým jiným, pro rodiče, muže, kolegy … a pro sebe? Když jsem s matkou jsem dcerou, se synem matkou … a sama se sebou? Jsem někdy opravdu sama se sebou? Možná by to bylo dobré zjistit, že Sonador, kým člověk doopravdy je mimo všechny obrazy. Pěkně napsáno
20.05.2023 15:38:27 | kozorožka
kozorožko, filozofko:) když já jsem sama se sebou možná až příliš - a ono nic se nemá přehánět:D to cos nakousla je veliké a důležité téma, ale nebudu to moc okecávat teď;) asi hlavně proto, že právě v poslední době zjišťuju, kdo že to vlastně opravdu jsem... ale přeci maličkost, člověk může být nečekaně mile překvapen, protože zjistí, že je ve skutečnosti mnohem lepší, než věřil, i když o sobě neměl (jak se domníval) špatné mínění... no už slyším jak zas všichni protestují, že co to jako za drzost - ale ona je v tom právě veliká pokora (další převapení:)
moc Ti děkuju za podnětný komentář*
23.05.2023 06:14:16 | Sonador
Já se v ní cítil moc dobře a velmi lidsky, přirozeně, jak dítě upatlané od povidel. Ano, je to přesně tak, vykopávala jsi ze země kořeny a našlas poklad. Řekl to dobře, umíš být člověkem, protože jsi přirozená, není třeba omlouvat se, natož bát se, že tomu tak není. Moc hezké...vypsání...jak napsal šerý...život tě miluje. Smích zapečený se švestkama, s bosýma nohama, to přeci musí být člověk.
20.05.2023 14:00:53 | blues
bluesi... četla jsem Tvá slova s takvovou radostí, jen jsem pak na nějakou dobu oněměla, tak mi trvá odpovědět...
nojo, učím se neomlouvat, učím se nebát, učím se prostě Být.. a pravda je, že s pusou od povidel to jde snáz:)*
23.05.2023 06:07:41 | Sonador
Krása v lidskosti.*
Smáznul bych jen tvoji publikační obavu. Šak od toho píšeme abychom štípali svůj život na třísky a zprostředkovali okolímu i svůj unikátní pohled na svět. Kašli na na šablony, nazor který svazuje. Upřímně zjizvenou a nahou, život tě miluje.
20.05.2023 13:13:39 | šerý
milý můj šeráčku... štípu, tos vystihl, a lehké to není, takže chuť smazat to, mám pořád:) ale když jsem četla tvá slova slíbila jsem si, že to neudělám...
ale víš co je nejlepší? že já miluju život... až se divím;)
děkuju!!!
23.05.2023 06:03:20 | Sonador
srdceryvná upřímnost... líbíš se mi taková
20.05.2023 12:55:10 | stormeater
no, to je hezký storme... i když, já se mám radši trochu jinačí:)
22.05.2023 10:13:41 | Sonador
jaká? Neupřímná?
23.05.2023 06:46:44 | stormeater
to mi jako říkáš, že jsem neupřimná? vážně?
...ne, já se nerada se smutkem a melancholíí šťárám ve svým životě, naštěstí k tomu nemívá důvod často, píšu radši z jiného místa...
23.05.2023 06:50:12 | Sonador
to je dobře...mírná dávka smutku a melancholie básníkům svědčí, rozhodně v takových stavech cedí ze své duše sytější díla, než ve stavech radostí a euforie...ale nic se nesmí přehánět, zahořklá bebínka většinou dlouho nebaví...ty jsi nejlepší v té své typické podobě...s očima hledícíma ke hvězdám a duší otevřenou ;)
23.05.2023 06:59:51 | stormeater
..ty seš na mě hodnej:) díky*
24.05.2023 07:16:55 | Sonador
Prosím, mohu se zeptat, co znamená v Tvém pojetí: neumím být člověk?
Ta první část básně je báječná, švestkově voňavá :-)) byť je z ní cítit také jakási nostalgie... Zítra, nebo ještě dneska budu péct nákyp z ovesných vloček, možná jej pokladu švestkama, díky za tip!! :-)))
20.05.2023 12:55:03 | Helen Mum
milá Helen, jak dopadl koláč?:)
já se omlouvám, ale nemůžu (nechci) na tohle odpovídat... tak jen, samozřejmě, že jsem člověk;)
moc Ti děkuju za krásný komentář*
23.05.2023 06:00:36 | Sonador
SONADOR! SONADOR!*** :-D*
20.05.2023 11:11:35 | Frr
chápu to tak, že nade mnou kroutíš hlavou Frráčku:)* ..no, já nad sebou taky;):D
20.05.2023 11:14:22 | Sonador
Vůbec NE ...je z tebe unesený...jsi skvělá a nech ji takovou jaká je... báseň i Sonador...Tvé jméno zní mi tesknotou námořníků co touží po své milence ... tolik ji chtějí a ona čeká tam někde v přístavu...kdy doplují:) již brzy Sonadoooór...
20.05.2023 14:03:32 | Malá mořská víla
vílunko drahá, ty mě umíš rozesmát... a zároveň pohladit, ještěže tě máme!:) kuju ti moc!*
23.05.2023 06:32:38 | Sonador
No a nejste sami;), mi říká kolega plavec Gabčo my tě nemět musili bychom si tě vymyslet;) chichichi
Prostě, když nás veze na trénink nebo na závody , chechtá se u řízení toho svého bouráku, že cuká volantem až mu svítí kontrolky...víla no ;)
23.05.2023 14:21:47 | Malá mořská víla