Postarší

V stínu tiše muž stojící,

z tváře nic vyčíst se nedá. 

A přeci do dáli hledící, 

uvnitř podivné světy mívá. 

Barevný vesmír pod šedí skrýt,

podivně barevná života nit.

Zamlklé tóny podivně zní,

podivné tiché jsou jeho sny.

Barevní draci po nebi plují,

na vílu čekají, než dá je spát. 

Samoty ve světě oni se bojí 

podivný, svůj, mají tak řád.

~☆~