Kamarádovi

Tlak i třes
a hnutí mysli.
Všichni se mi smějí.
Jen Ty ne.

Slzy uvnitř střádané
a život němý.
Sny, kterým nikdo nerozumí.
Jen Ty ano.

Pokládám barvy na plátno,
tím léčím stres.
V hlavě nemám jasno,
občas velký děs.

Přemýšlím,
kam hlavu složím
a slova brečím.
Jako šašek na náměstí,
co ztratil půvab
v bludném kruhu neúspěchu.

Pořád jsi tu Ty.
A říkáš, že mám žít.

Co je život?
Ztratila jsem smích
v poutech svých.

V diagramu viny
hledám čas sdílný
a piji čaj na životní modřiny.
Báseň se píše a ruší splíny.
Za oknem slunce svítí
a třeba dodá energii,
když chybí.

Děkuji, že i v nepřízni jsi milý.
Jsem nedokonalá a před žní.
Závěr najdeš v písni.