U propasti stojím
a dolů se dívám,
už se nebojím
oči si nezakrývám.
Mám ráda tmu
a hvězdy co krásně září,
najednou mám jednu
ze svých mnoha tváří.
Snad se mi nechce tohle snášet dál...
teď cítím se tak lehce
vím,toho ses tak bál...