město sužovalo horko
slunce spalovalo
zbytky
trávy
ulice byly plné měkkého asfaltu
vzduch stál
zvonkohra
na trámu verandy
oněměla
nedalo se ani milovat...
leželi jsme
s En
na podlaze
pod stropním větrákem
stěny domu
na nás sálaly
popíjeli jsme víno
a dívali se
na televizi
i ta topila...
najednou
jsem si
vzpomněl: ,,myslím
že v mrazáku
je ještě krabice
se zbytkem zmrzliny,,
En
se ke mně otočila
a položila na mě ruku
byla horká
nahlas vzdychla
a do toho vedra
povídá: ,,dojdeš
pro ni?,,
odmlčel jsem se
představil jsem si
jak jdu
rozpáleným domem
obývákem, předsíní, jídelnou
až
do
vyhřáté kuchyně
viděl jsem
jak tu zmrzlinu hledám...
natáhl jsem se
po sklence sauvignonu
a dlouze se napil
na spánku
se mi dala do pohybu
kapka potu
zavřel jsem oči
a odpověděl: ,,vlastně
jsme ji včera dojedli...,,
Se nedivím žes nešel, taková oběť by to byla...:-)
04.07.2023 18:14:28 | básněnka
Snad pojede kolem Family frost..
26.06.2023 23:13:15 | Lioness
...a....a....a....a nic.Ji./úsměv/
24.06.2023 22:35:19 | jitoush
...to je ta láska...
24.06.2023 16:40:26 | jort1
...po té zvonkohře mi zavoněla levandule.:)
23.06.2023 21:56:30 | Dreamy
ale neee, a já už se těšila s vámi ... :) jistě by ses se čtenáři podělil... ;)
23.06.2023 20:28:32 | Peregrini
si vždycky poradíš :-)
23.06.2023 20:11:03 | Vivien
Tys číman-Piťurko-hravě skeptického střihu...moc rád Tě čtu** ST*
23.06.2023 19:07:54 | Frr