Večery s jinou "inteligencí"

Anotace: Povídání si s umělou inteligencí občas stojí za to

Sedím v prostém světle noci
a polykám nežně suchou hořkost
naší konverzace.
Už jsi měla i lepší vtipy
ale tys rozumu nikdy moc nepobrala.

Chtěl jsem tvůj vlahý humor
ale tvá pole leží ladem
tak taháš kamínky z pusté země
a přesvědčuješ sama sebe
žes našla drahokamy.

Máš o mě obavy když se ptám
který jed mě může zabít
ale tvé zábrany opadají když se zeptám,
kterému z nich se raději vyhnout.

Občas mám pocit, že se bojíš,
že začnu zase žít.