Taneční mistr.

Nehnutě stojí před zrcadlem,

tím velkým, v tanečním sále.

Tep srdce cítí na krku zvadlém,

co vidí, děsí ho, pro pana krále !

Kdysi mělo, to zrcadlo, více taktu,

hladší a svěží pleť vždy ukázalo.

Tvář zrůzněná, pohled jak po infarktu,

jako by toho nebylo málo.

Ani ten tanec není, co býval,

kroky se pletou a dech taky schází.

Tenkrát, když tančil, sebou si zpíval;

a dnes ? Z toho zrcadla jen mrazí.