Konečky
roztřepených prstů
bez vitamínů
doteku
škrábu bezpečí
žebrotou
několika veršů
na svůj stín
Píšu ještě básně
v uzavřené knize
proti brutalitě
a útočím slovo
po slovu
blížící se ruce
Věděl jsi co cítím
prohozeným psaním
dávný čtenáři
Hřbetním nápisům
stále nerozumíš
Někdy se stane .... že radost ze setkání z domorodci
překryje fakt ... že jsou to lidožrouti ...
pak nezbývá než zkusit utéct ....
..... ... . ..... v těch lepších případech ...
29.03.2007 17:00:00 | HarryHH
...Marcell...díky za 20%...já,když pracuji s notebookem, tedy bez myšky, nemám jen roztřepené konce prstů...ale rozřesené celé ruce...byla bych schopná dát i nulu...tak si těch dvaceti, vlastně cením...:-)))
28.03.2007 22:49:00 | Lota
Sakra, zdá se mi, že vidím to, co mě rozesmutňuje? Posílám pofoukání... ;-*
I roboti foukají PUW...
28.03.2007 11:33:00 | Levandule
poslední sloka je fakt dobrá.. fakt se mi docela dost líbí.. jinak mi vadily ty vitamíny:-D zatim pa
28.03.2007 11:23:00 | Barushca
Pohozená
Někdo mi věnoval
pár slov
chtěl oslovit
národ cizích očí
dal do mě své emoce
co šťastlivec pochopil
a většina kroutila
prázdnýma hlavama
nevím
co dám tobě
jsem jen taková
báseň
pohozená...
28.03.2007 11:22:00 | smudlinek