Ranní rozhovor.

Proč si moje krásná paní,

zakrýváte ústa dlaní ?

Proč se musím stále ptát,

čemu se mám smát ?

Milý pane je to k smíchu,

Váš přítel mě svádí k hříchu,

funí, chrochtá, zalyká se,

chování má jako prase.

Proč tak tvrdě, moje milá,

proč jste se tak rozčílila ?

Jen ho nechte tu hru hrát,

ráno pak bude litovat.

Co se stalo, příteli,

že jsem byl sám v posteli ?

Opil jste se nezřízeně

a znelíbil každé ženě.

Měl byste se vzpamatovat,

slušný být, řádně se chovat.

Začínám se o Vás bát,

že na vás čeká celibát.