Bdění
Bdění
Sbírka: Singularita - o věcech ze samoty
Když den se jako fotograf
zahalí do tmavého pláště
a luna oknem do pokoje
nasvítí siluety na protější stěnu,
myšlenky, těžko říct zda moje,
hrají si v hlavě na ozvěnu
co tříští je jak pěnu splav.
.
A ačkoliv už měl bych spát,
v hlavě mi hučí vodopády.
Má mysl převrací mi zas
nálady v nenálady.
Prý nejvyšší je čas
ovečky počítat.
.
Až krátce nad ránem, když mám
z kopýtek lávku ošoupanou,
opouštím tu hru nedohranou
a vyčerpaně usínám.
.
Pak stihnu s vůní dohořelé svíčky
už jenom spočítat
všechny mé sýčky.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskDíky :)
12.07.2023 21:25:48 | TRlVlUS
....Líbí se mi,jak jsi vystihl tu někdy neblahou předspánkovou "šroťárnu"...jak to tam bezcílně šrotuje,jen aby Tě to nenechalo zajít za to všechno,kde je Klid a Ticho......kde už "jen"tluče srdce pro věc,co je "naše".....a tam si odpočineme,nabereme sil a prostě se třeba dozvíme........Ji./úsměv/
12.07.2023 20:47:30 | jitoush
Přidat práce ubrat žrádla
na ústa bych někdy padla...
( I na hlavu jsem jistě padlá chichichi)
Hezký text... stejně mám raději ty co v nich vášeň pro věc v hrnci bublá, ty co (srdcem) trhnou, když máš záda z nudy ztuhlá;)
11.07.2023 13:05:03 | Malá mořská víla
Lávka z kopýtek ošoupaná .:) Výborné.
11.07.2023 11:32:19 | Now