Nepochopím.

Na ramenou mi sedí

mé zmatené svědomí.

Hledá důkaz, odpovědi,

tu zeď nic nezlomí.

Co měl jsem, jen, udělat,

pro klid duše svoji ?

Neměl jsem nechat ji stát,

jak hodiny na orloji ?

Ta bouřka byla nečekaná,

já nevěděl co říci.

Hra zůstala nedohraná,

i s kulisami – na ulici.

Doma si listuji ve scénáři

toho, co ráno se stalo.

Už vím, že se mi nepodaří

pochopit, proč se to odehrálo.