CESTA NOCÍ

Anotace: To jsem takhle jedné noci cestoval z bodu A do buď B ...

Sbírka: Obnažený Zubní Krček

 

CESTA NOCÍ

 

Sloka 1

Den zase jednou končí,

Luna do bledé tváře vrhá prasátka.

Se včerejškem se loučím,

buď pochválena tvoje památka.

Myslím na ni, myslím na ně,

slyším hlasy, rozuřenný saně,

co požírají můj smysl žít,

v době, když už měl dávno snít.

Vnímání je abstraktní,

přesto složitý a přehnaně kontaktní.

Nechci být za znuděnou nicku,

mizím mizim po anglicku ...

 

Refrén:

Teď jdu sám, tiše vítr fouká,

jsem tu jenom já s prázdnou ulicí.

Nevnímám, obr na mě kouká,

toužím najít cár, obzor dělící ...

 

Sloka 2

Směle překračuju další míli,

mé vzpomínky jsou černobílý.

Vzhlédnu, Orion na mě lukem míří,

no bóže, tak jsem přiopilý.

Co mám dělat bez budoucnosti,

v zemi kde jsme jenom hosti.

Mám nasadit usmívající masku?

Podvolit se tomu fiasku?

Mávám rukou, já nejsem vinen,

alkohol je metla národů.

Migruju jak starý Slovan,

noc končí, věřím dál na náhodu.

 

refrén:

Teď jdu sám, tiše vítr fouká,

jsem tu jenom já s prázdnou ulicí.

Nevnímám, obr na mě kouká,

toužím najít cár, obzor dělící ...