Neobydlený hrad

Neobydlený hrad

 

Už je to zase tady,

dcerka hledá vzácné rady.

Princ na bílém koni už jí utek,

zbyl zase jen ten smutek.

K tomu její hrad v rozkladu,

nevíte někdo o nějakou náhradu?

Potřebuje rady, ty jsou vzácné

a taky normálního vládce.

Ten minulý měl jen sílu,

neslavil svátky, holdoval alkoholu a pivu.

Rozzlobil všechny, hlavně zedníka,

zedník utekl, tak holka naříká.

Je na vše sama, nevěší však hlavu,

dům svůj dostaví, snad nepadne na hlavu.

Teď jen najít hodného, pracovitého, bohatého prince,

jenž vysvobodí zakletou princeznu z jejího tance.

Ona mu bude hodnou, věrnou ženou, pracovitou jak Popelka,

nebyla by to manželská idylka?

Tak kdybyste věděli o nezadluženém, hodném princi,

vyřiďte mu vzkaz, že nejde o podvodnici.

Moje Popelka už chce vztahy vzdát,

říká, že ji za tyhle trable nestojí žádný chlap.

Já to ale vidím jinak, ještě vnoučata budu hlídat.

Tak princi, tas svůj meč a přímou cestou, kde je černý pes.

To je znamení je to její chlupáček, zatím její miláček.

Jak přijede ten správný princ, vše se změní.

Tak honem, práskni do koní, je to jedno do kterých…

Popelka je smutná, ze slz bude studna.