Samota II.
Samota II.
Na stole svíce, pod ní stín,
duše sténá tíhou rozvalin.
V prázdném pokoji citelný chlad,
svírá jak mráz po lásce hlad.
Na stole svíce, pod ní stín,
ve váze kytice kopretin.
Smutek hledá si cestu ven,
k samotě odsouzen.
V podloubí stín dívky stojí,
svěšená ramena.
Jakoby bezcenná
tvář její, snad usmát se bojí.
Komentáře (9)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKdoví..kolik v podloubí je viditelného*
Území samoty..schovává ledacos:)
04.08.2023 13:16:30 | jenommarie
Díky měnicím se stínům. Děkuji za komentář. :-))
04.08.2023 13:38:06 | Kan
Já sice nepíšu příliš často komentáře, ale o to více si pročítám příspěvky a
je v nich spousta informací a inspirace. Pak už jen stačí si vytvořit vlastní
příběhy. Děkuji za komentář. :-))
03.08.2023 16:15:38 | Kan
Tak to je opravdu výstižné. Klobouk dolů.
03.08.2023 16:05:41 | mkinka