Anotace: To je moje úplně první básnička, kterou jsem napsala. Člověk by řekl, že časem a létama zmoudří, ale asi jak v čem. V lásce nejsem moudřejší ani přes ty potrestaný chyby ani přes jizvičky na duši. Pokaždý se cítím tak ... nevím jak to popsat.
Nebyl tam zámek
a nebyl tam bál
já nebyla Popelkou
a ty ses jen smál
byly tam jen staré schody
v opuštěném domě
a na každý schod
někdo s touhou psal :
"Tak už mě miluj, lásko moje!"
A já se bála zeptat
zda je to vzkaz pro mě
... na světě je hodně lásky ...
a proč by neměla být ... všechna pro mě ..??
... když i já chci tak mnoho dávat ,...
01.04.2007 02:01:00 | HarryHH