Nepohádka

Anotace: To je moje úplně první básnička, kterou jsem napsala. Člověk by řekl, že časem a létama zmoudří, ale asi jak v čem. V lásce nejsem moudřejší ani přes ty potrestaný chyby ani přes jizvičky na duši. Pokaždý se cítím tak ... nevím jak to popsat.

Nebyl tam zámek
a nebyl tam bál
já nebyla Popelkou
a ty ses jen smál
byly tam jen staré schody
v opuštěném domě
a na každý schod
někdo s touhou psal :

"Tak už mě miluj, lásko moje!"

A já se bála zeptat
zda je to vzkaz pro mě

Autor Lucie Teru, 29.03.2007

Přečteno 395x

Tipy 1

Poslední tipující: RyxiraAmyGinger