Nářek

Nářek

Nářek za zdí ozývá se

Dříve byl tam slyšet smích

Tam, kde bylo plno květin

Vidět je jen rudý sníh

 

Staří, mladí, bez rozdílu

Leží v jedné hromadě

Chtěli pouze klidný život

Teď už čelí boží pravdě

 

Měli jinou víru přeci

To se musí potrestat

Modré oči, světlé vlasy

Pak mohou tě tu zanechat

 

Dokonalou rasu chtějí

Podmanit si celý svět

A ten, kdo se ozve proti

Nespatří už jara květ

 

Jeden národ táhne světem

V čele stojí malý muž

V hlavě zmatek, knír pod nosem

Evropu má v hrsti už

 

Chtěl by všechno dokonalé

Moc nad každým touží mít

Chtivost, chlapče, se ti vymstí

Ve svém bunkru budeš hnít

 

Spoustu let už uplynulo

Lidstvo se však nepoučí

Chamtivost a vláda nad vším

Stále ten náš svět tu mučí

Autor fisus, 13.08.2023
Přečteno 150x
Tipy 15
Poslední tipující: jenommarie, Marťas9, sarka, Helen Mum, Bufik, šerý, Psavec, mkinka, Žluťák, kozorožka, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Můj děda byl statečný, pekl za valky chleba, a tajně jej dával partizánům. V té době tam šmejdili i Němci. Kdyby se dozvěděli jak je děda aktivní, asi by povraždili celou rodinu a já bych tady teď nevzpominala na jeho statečnost. Jsem na něj pyšná.

13.08.2023 21:24:49 | Marťas9

Tak to před dědečkem klobouk dolů. Takové činy v té době chtěli víc než jen kuráž.

13.08.2023 21:44:15 | fisus

To je smutné téma... a bohužel, cítím obavy i z vývoje naší současné přítomnosti... Pěkně napsané! Děkuji :-)

13.08.2023 17:34:20 | Helen Mum

Děkuji :-) ....... Také mám obavy ze současné situace. Historie se stále opakuje.

13.08.2023 18:15:56 | fisus

Děkuji za toto.

Teta Hana se celý život schovávala až pak nevěřila, že může vyjít z úkrytu.
Milovala knížky, ale vlastní děti neměla tolik se bála, že budou muset zažívat to, co ona. Mám na ní hezké vzpomínky. Zemřela v Českých Budějovicích.

13.08.2023 11:24:12 | mkinka

Děkuji Jituško.

Mě o válce vyprávěl muj děda. Vzpomínal, jak jim gestapo zatykalo učitele. Vyprávěl o každodenním strachu. A když jsem byl včera na hřbitově u našeho rodinného hrobu a procházel jsem se tak v uličkách mezi náhrobky, napadla mě tato báseň. Sedl jsem si tam na lavičku a psal.

13.08.2023 11:34:59 | fisus

Je dobře, že jsi se podělil.

17.08.2023 15:48:14 | mkinka

Dobře napsáno. Poté, co zrůdný lidský výtvor zvaný holocaust spatřil světlo světa, měl být člověk přejmenován na homo terribilis.

13.08.2023 08:02:13 | kozorožka

Moc děkuji kuji. Těch názvů by se pro člověka našlo asi víc.

13.08.2023 11:16:53 | fisus

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí