Ohlédnutí

Sbírka: Singularita - o věcech ze samoty

Jak těžko vstoupit
do řeky zapomění
a proti proudu stále
svojí loďku hnát.
.
Cos míval rád,
to už tu přece dávno není,
co s břehem odplouvá
se pokoušíš mít rád.
.
Stokrát si říkej:
'Nebuď blázen',
stokrát si v duchu vyčítej,
.
co všechno nechals ležet ladem,
a po stoprvní znaven chladem
zmateně pryč zas utíkej,
.
než tě tvůj rozum dohoní
a začne křičet z plných plic,
že slova přece nejsou nic
.
a misku s kvítky jabloní
už dlouho nikdo nedolil,
.
že suché květy nevoní
a že je průvan rozdrolil.