Náladová
Náladová
Setmí se,když z rozervaných mraků
myšlenky černé se rozplynou v mlze,
a posel špatných zpráv se opozdil,
nenašel cestu ke svému svědomí.
Možná se vytratil s posledním povzdechem,
možná jen nehledal pramínek štěstí,
nechal ho protéci mezi prsty
a pošlapal stružku,která ho vedla.
Cestu,jenž svedla ho na scestí,
se nevyhnul a ani nechtěl,
a netušil,že život mu přikryla černá clona,
a princezny nejsou,co láskou ji rozetnou.
Nehledej štěstí,samo tě najde,
nečekej,když okolo proletí,
jen na letmý okamžik ho zahlédneš,
stoupni mu do cesty a nebraň se.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Hezky napsanáno. Člověk si alespoň příjemně počte, když už realita bývá jiná...
10.04.2007 08:37:00 | Juhunka
Klopýtám cestou,
nehledám štěstí...
zrak občas zvedám do výšek...
chyby jsou pro mne
naučné testy...
a snažím se včas uslyšet,
až proletí si kolem v spěchu
štěstíčko drobné, voňavé...
pak hluboce naberu dechu,
vůni... v ní bude schované...
:o)
Díky za komentář u mého Doteku...
věčně bláznivá... ;o)
06.04.2007 21:56:00 | Cecilka
Nehledej štěstí,samo tě najde, - to je pěkné, ale občas se skutečně tomu štěstí musí pomoci..
29.03.2007 12:30:00 | Láďa
