Scirocco.

 

 

 

Vítr šikovatel přepočítává alej černých topolů . 

Jeho mladší bratr scirocco tady přišel o život. 

Desátý vystup z řady  ! 

A už jich tam stálo. 

A někdo vzlyknul a druhý chtěl ochránit tělem svůj čas tady vyměřený. 

Aby tak sprchlo, lamentoval třetí. 

Urostlý blesk roztavil kočárek a někomu neprospělo těhotenství. 

Ze sýpky unikly první květy zla. 

Náš rodokmen má krátkou košilku, pravil soused. 

Zdálo se mi, že mluví vedle, ale břichomluvné nic vydávilo ticho. 

A pak, krok za krokem, nejdřív hlouček v dáli, SNY  ! 

Zombie skutečných příběhů, jeden druhého nepotká.

Tlačí se před YE OLE WOOD, kostnící dýmek, náústky vrostlé do hlav podmořských kuřáků, chrlících. 

Sněžnice z rašícího proutí houpá se na krku oběšené. 

Srdíčko už dorazilo k prvním domům. 

V sesuvech myslí utonulé věty zuby nehty, jednou napsány, už navždy zůstanou svým tvůrcům vězet v zubech. 

 

 

Spoře je blízko k noře

a slanost v podnoží

je svátost uzamčena v Tóře, 

čekám, až odnoží

 

má přepuštěná třetihorní paměť

pláče pod okapní rourou

a je to zřídka kdy viděná havěť

zapomíná se s každou courou

 

kterou jsem z počestné

udělal v mysli svojí

mé já šlo neřestné

a slíbilo se dvojí :

světici v milostnici

láska je obě pojí

 

jsou lampy zvukem noci

je kohout na víně

tma šerem po promoci

dům vůní v konírně

 

Scirocco, vítej doma  !