Mám ráda med...

Mám ráda med,

ten tmavý lesní,

lepí se mi na prsty jako klaustrofobické vzpomínky na šťastné dětství

Tak moc chci být

Planá - Plavá - Pěstěná štěstěna..

Prošla jsem zpovědnicemi náručí a křesel

a snad proto odříkávám Miluji s lehkostí sobě vlastní...

A čtu si na kostelních zdích 

Otče náš jenž jsi na nebesích...

Teď slzy jsou sladké jak plástve a chutnají vzpomínkami,

tak moc si přeju uchovat tohle medobraní

A přece jen někdy a nikdy...

Nikdy bych neřekla nahlas, že se mi bude stýskat... 

Ale teď? 

Jen jediné P.S. nakonec...

P.S... mami! ????