Pro krásné, modré oči vaše
a úsměv lehce naznačený,
přes rameno dívám se plaše
a trapně, jakoby omámený.
Pokaždé za vámi se dívám,
když okolo procházíte.
Obdiv k vám již neukrývám,
beztak to o mě víte.
Vídám vás ve svých snech,
i když vím – tak vysoko nedosáhnu.
Chycený ve vlastních osidlech,
jen toužím a po vás prahnu.
Růži jsem, po vás, jméno dal,
co v zahradě mé voní.
Rád jednu bych vám daroval,
tu náhle všechny hlavu kloní.
21.08.2023 11:19:26 cappuccinogirl
Taky bych si přála, aby po mně někdo pojmenoval květinu, ani by to nemusela bejt růže... jsi nádhernej romantik...
21.08.2023 12:25:25 Kan
Třeba ještě pojmenuje, s tím romantikem jsi mě zaskočila. Děkuji za komentář. :-))
21.08.2023 11:06:08 kozorožka
Krásná romantická báseň.
Měj pěkný den, Kane ;)
21.08.2023 12:27:52 Kan
Děkuji pěkně, a den mám krásný, neboť jej trávím s vnukem, co pusu nezavře. Děkuji za komentář. :-))
21.08.2023 10:43:20 jenommarie
V osidlech vlastních
skrýváme se mnozí..
dál srdce plane
pro jednu růži.
Pěkná báseň Kane.
Hezký den přeji. :);)