A úsměv nakonec...
A úsměv nakonec...
Chtěl jsem Ti jenom říct
Že má noc už nikdy není
Nocí naprostou
Na konci žalu mám otevřené okno
Osvětlené okno
Kde vždy bývá sen, který bdí
Touhou po naplnění
Hladem po nasycení
Podanou rukou s dlaní otevřenou
V Tvých očích vidím život
Život, jenž chce být sdílen...
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk...v hřejivé náruči obyčejných dní
dotkla se, děkuji Radku, měj krásný den
25.08.2023 19:01:04 | Emily Říhová
Velmi mě těší, že báseň u Tebe zarezonovala...Moc děkuji
26.08.2023 09:19:05 | RadekČ
Na konci žalu otevřené okno...na tom je postavená celá báseň. Skvělá.
25.08.2023 18:47:57 | Jiří I.Zahradník
Máš pravdu, Jirko. Děkuji za Tvé vnímání básní.
26.08.2023 09:17:44 | RadekČ
Jemné, niterné... ano, sdílení je to, co člověk potřebuje... krásné verše, děkuji :-)
22.08.2023 17:47:50 | Helen Mum
Velmi si vážím Tvých slov a souzním s nimi...Moc děkuji
22.08.2023 19:48:12 | RadekČ
...Sdílet....to je nejvíce....sdílet s blízkým člověkem.....v důvěře....Ji.
22.08.2023 16:46:18 | jitoush
Moc děkuji za Tvé čtení...a naprosto s Tebou souhlasím, důvěra s blízkým člověkem je velmi důležitá...
22.08.2023 19:45:27 | RadekČ