Jako jed.

Někdy i v noci je zataženo,

dvojitá tma noc halí.

Svou duši dala’s mi v léno,

noční ptáci hvězdy sezobali.

Tvá duše daná mi v plen,

trochu vzpouzí se a odolává.

Zkrotím ji – jsem přesvědčen,

zatím z ní bolí mě hlava.

Nalij mi vína plný džbán,

a ty, posluž si, taky, má milá.

Jednou, věř, budu tvůj pán,

nedoufej, že by ses ubránila.

Vím, že umíš se bránit, jako lvice,

podívej, tam vznesla se holubice.

Myslíš si, že jsem zlým člověkem ?

Kdepak, ale spasit se můžeš jen útěkem.