Anotace: ...
seděli jsme
na městských hradbách
chvěl se jí spodní ret
a já nedokázal rozpoznat
jestli je to zimou
nebo emocemi
stoupla si na kraj
jako na útes
a zahleděla se do dáli
bylo to tak přesvědčivé
že jsem o horizont
zavadil pohledem i já
do toho ticha mi svěřila
že si s ní můžu dělat
co chci
,,ochutnej moji důstojnost,,
řekla doslova...
28.08.2023 17:50:09 Vivien
Obrazně jít "přes hradby", si asi každý přebere po svém. Pokořit je veřejně, se souhlasem protistrany, chce odvahu. Bojovník by ale měl mít také důstojnost. A vidět horizont s očima pokory, to pak dělá divy. Pod láskyplným křídlem, ani "donaha oděná" důstojnost netratí.
Tedy, krásná chvilka, tam na hradbách*
14.06.2024 10:15:27 piťura
krásná chvíle
ve Tvém komentáři
chtěl bych být lepší
hledám cestu
děkuji Ti Vivien
že některé cesty osvětluješ ;-)
jsem rád
když se zastavíš
vždycky to hodně znamená
28.08.2023 17:06:15 Marten
...důstojnost je někdy nejtěžší hradba...ke zteči...;-)pěkný a co je parkán jsem nevěděl...
28.08.2023 14:38:37 cappuccinogirl
neskutečně dobře vyjádřeno...a největší síla nakonec, to je vážně... na to abych se k tomu ještě dnes vrátila...:-)
28.08.2023 14:12:43 čertííík
...tak to dává úplně nejvíc:0)...to každá nedá:0*)...:0*)... To jim oběma fandím:0*)