Tápu po Tvém těle
Chvějícím se za stmívání
Ty však vlasy svými
I ve spánku nespícími
Tvář mi přikrýváš
Voníš po hořké chuti
Ořechů v podpaždí
A já v dechu sním
Jak se mi do jader
Bílých vysvlékáš
Půjč mi stébla prstů
Já je budu víti
Něžně, nevinně
Budeme spolu alespoň líbat
Sklenku při víně
A když ztichnem
Uslyšíme
Jak šelma jakási
V mé krvi lačně zívá...
Nějak tě Radku nestíhám číst. Doufám, že ta šelma usne,abych to mohl dohnat.
12.09.2023 17:18:53 | Jiří I.Zahradník
Zívání...
Zívání ...
Hrůzu ... mně až nahání ;-D
***
Skvělé dílko Radku.
29.08.2023 07:39:17 | Fialový metal