Básník z Marsu

Má malou bradku ožehnutou ohněm
A v modrých očích atomové ledoborce
Na zápěstí zarámované přesýpací hodiny
Kde rudý písek, zdá se, teče do věčnosti

V podešvích otvory
Aby si zachoval cit pro proudy země
A když spí
Šumí mu les u jednoho spánku
U druhého moře

Ze svého balkónu čte novinky vesmíru
A odvrací útok chobotnic pohybem ruky
Hřebík, na který měl zavěsit fatu morgánu
Zapomněl v ústech

V rádiu čtou jeho básně pozpátku
Tak jsou pro obecenstvo
Srozumitelnější...