Čekání.
Čekání.
Dlaň o okno opřenou,
pohledem ve tmě hledá…,
už dávno měl za dveřmi stát.
Srdce zní ozvěnou,
ve tváři dívka bledá;
jak chtěla by milovat.
Okno ji na čele chladí,
je plná naděje;
ještě by odpustila.
Čeká, nic ji neodradí,
lehce se usměje;
v duchu jej políbila.
Něco se muselo stát,
bojí se, on nepřichází;
raněná duše strádá.
Sebe se ptá, zda má ji rád;
beznaděj mrazí;
jak chtěla mít někoho ráda.
Autor Kan, 05.09.2023
Přečteno 199x
Tipy 22
Poslední tipující: Koala, RadekČ, Iva Husárková, kozorožka, Fialový metal, Marten, narra peregrini, M89, MatyhoZmaty, Stanislav32, ...
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
05.09.2023 19:37:51 narra peregrini
Moc pěkné, umím si představit, kdyby byla zhudebněná, jak bych se krásně zpívala :)
05.09.2023 19:13:52 Ondra
Smutný konec, ale otevřený snad a tak naděje žije dál :) Krásná báseň, Kane :)
Krásný večer přeji :)
