Nespěchej, ještě se neznáme,
čas z toho, nám nic neukrojí.
Stane se, že ruce si podáme,
a duše láska nám, naše spojí.
Podívej, jak kvetou kopretiny,
vítr v polích se prohání.
Do každé lásky vplují stíny,
za nimi krásné pokání.
Nespěchej, jen krátce se známe,
stále mnohé je před námi.
Až jeden druhému se odevzdáme,
noc zaplane hvězdami.
jé, to je romantiky :) moc krásné Kane
08.09.2023 17:37:35 | narra peregrini
Co jiného v tomto slzavém údolí. Děkuji pěkně za komentář. :-))
08.09.2023 19:40:50 | Kan
Nespěchat je někdy nádherný... všechno si pomalu prožít, i tý kopretiny si všimnout, ve dvou, tolik toho, co ještě přijde... to je přesně, na co se já sama momentálně těším skoro nejvíc :-)
díky za pohlazenku:-)
07.09.2023 11:50:38 | cappuccinogirl
Beze spěchu lze prožít život intenzivněji a do všech detailů. Díky za komentář. :-))
07.09.2023 15:37:35 | Kan
Hodně pěkné. Nespěchej..vzpomněla jsem si n své hrr, co v životě a díky tomu i vím, že Tvá báseň má hodně do sebe.
Text milý a příjemný na čtení. Potěšilo velice.
07.09.2023 11:20:36 | mkinka