Ach zastavit tak čas

 

Ach zastavit tak čas

Když uprostřed tvých krás

Cítíš štěstí ryzí

A víš, že brzy zmizí

 

Štěstí navždy mít

Do náruče jej vzít

V rukou podržet

Však co přinesl čas

To odnese si zas

A nevrátí už zpět

 

Ach krásný okamžiku

Zmizíš v mžiku

Šťastné chvíle vzácné jsou

A brzy pominou

 

Život, někdy zdá se, není

Nic než řeka osamění

Sem tam mělčina věští

Malý ostrůvek štěstí

Nezbývá než nechat plout

V osamění řeky proud

 

Tam, kde řeka pramení

Co skrývá se v tom kamení

A do moře když vplyne

Tam potká vody jiné

A s vodami se spojí

Tam budeme snad lásko svoji

 

Do hlubin když klesá voda dolů

V moři tom jsou všichni spolu

Mravenec, strom, ty i já

Moje vize kouzelná

V jednotě jsme spojeni

Ve věčnosti se nic nemění

 

Nekonečný oceán života

Život vře a klokotá

Člověk jako jeden květ

Kvete, a až uzraje

Jako plod se vrátí zpět

 

Sám odkudsi přišel jsi

Sem na tento svět

Sám vrátíš se tam zpět

Někdy je v životě málo

Toho, co za něco by stálo

Snad dnešek nic pěkného nevěští

Však život je věčná pouť za štěstím