Báseň žije
Báseň žije
Stála báseň
a v nahotě pouštěla slova.
Brečela i sténala,
až tiše povodní oheň uvnitř uhasila.
Co právě ona byla?
Démonem či bludem?
Osudem či zármutkem?
Byla slabikou,
co z pramene
stala se mořem.
Lokla si
ve slané slasti
a cítila se rybou.
V němotě necítila tíhu.
Poslala ploutev
od přílivu k odlivu.
Racek jí nesnědl.
Pohádky chtějí zakletou princeznu.
Láska proudí skrz žábry.
I pusu umějí dát mořské panny.
V nalezení jsou zralé lidské příběhy.
Samohlásky jsou za ňadry.
Papír bděl ženskostí.
Zralý muž rád čte v zákoutí.
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Mocné city tónin * Líbí mooc
21.09.2023 11:58:07 uživatel smazán
Wow, mikinko...i ty??? Před chvilkou jsem se musela vyznat z obdivu Ophélii...a teď... mikince :-) Protože to co jsem si dnes od tebe mohla číst... je taky jedna velká nádhera... čím vším může se stát báseň??? A co všechno dokáže??? I díky tobě už dnes vím... zas o trochu víc... :-)
Děkuji ti a pohlazení posílám...protože i mne tvé verše pohladily :-)
21.09.2023 10:46:12 cappuccinogirl
Děkuji. Chtěla jsem tím předat vnitřní sílu, kterou dávám do slov a jsem ráda, že Tě tak nádherně oslovila. Objímám a děkuji za vřelá, milá, upřímná a děkovná slova.
Jsem Ti vděčná.
Vážím si Tvého pravidelného čtení.
21.09.2023 10:48:31 mkinka
Návštěvnost
