Zapomenutá.
Zapomenutá.
Na stole kalamář a brk ptačí,
vedle báseň dívce rozepsaná.
Ta k velké lásce nepostačí,
nezmůže víc, ani slza slaná.
Inkoustem černým o barvách lásky,
za veršem verš, za rýmem píšeš rým.
Básněmi ptáš se, i odpovídáš na otázky,
jen málo zůstane tvým tajemstvím.
Kalamář vysychá, brk se láme,
dívka lásku svou s jiným poznala.
V životě každý svou cestou se dáme,
jen ta báseň na stole zůstala.
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskVyschlý kalamář, zlomený brk, rozepsaná báseň - skvělý!
22.09.2023 14:58:38 | Koala
Jsem rád, že se ti líbí. Díky za komentář. :-))
22.09.2023 16:13:55 | Kan
Zejména pěkně melancholicky vypsaný závěr básně*
22.09.2023 12:55:10 | šerý
Jsem rád, že se líbí. Díky za komentář. :-))
22.09.2023 14:13:30 | Kan
uschovej ji... vzpomínku i báseň
22.09.2023 12:01:09 | cappuccinogirl
Uchovám, a když se ztratí, napíšu novou. Dík za komentář. :-))
22.09.2023 12:27:07 | Kan