Uvnitř
Uvnitř
Píše se dvou tisící pátá báseň.
Skromnost vrní za stolem.
Uvnitř každé je Sfinga
i žába, co skáče k prameni i kuňká.
Dívám se a čichám jako kočka.
V rohu počítače
tříbím myšlenky.
Mami, ty jsi mim nevěřila.
Babi, ty jsi rukou mávla.
Báseň mě zvedla
a pohladila.
Ta jediná mě udržela.
Vztahy jsem nezvládala.
Luna mi slovo podpory dala.
S poslední básní jednou umřu s citem.
Rozloučená s krásným pocitem.
Dobré ráno, čtenáři.
Dívám se vám do tváří.
Čtěte.
Tvořím ze samoty umění.
To slzy z duše píšou znamení.
Adie, splíny.
Je tu výkřik nad roviny.
Psaní je sen splněný.
Srdcem věčný.
Komentáře (24)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...oceňuji, že ze špatných pocitů píšeš věci s hezkým vyzněním...;-)to já neumím, jen samý splín.
05.10.2023 20:39:17 | Marten
Moc se ti povedla, a hlavně věř v budoucnost a vyspiš se z ní tady, klidně plakej, modrá barva je s tebou, jak tento list tak my všichni básníci i začátečníci jako já.... Pa máme tě rádi Jituško
05.10.2023 16:52:17 | Marťas9
Heboučké, bravo
05.10.2023 11:03:53 | Dejvis
Kočička ráno seděla za počítačem a tak jsme v duelu složili vrnící básničku .
Mňau.
05.10.2023 11:17:17 | mkinka
Dobře jsi napsala mkinko, myslím, že rozumím a přesně tak to cítím i já.
05.10.2023 09:08:09 | CULIKATÁ
