Nejmenší

Nejmenší

 

Šibalsky pomrkáváš
Mami, všimla sis?
Už jsem tě přerostla

Tak po měsíci
poměřujem záda
patu k patě
lopatku na lopatku
a ten centimetr
už vážně nechybí!

Díváš se na mě skoro shůry
sevřeš mě konejšivě
do náruče

Je stále tak křehká 

Chceš něco podat?
Támhle z police?

 

 

 

 

Autor IkkarisKa, 08.10.2023
Přečteno 246x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

09.10.2023 14:11:37   RadekČ

Skvělá...oslovila mě, děkuji...

líbí

09.10.2023 10:53:01   ukrytá v máku

Krásná je. Křehkost dětství. Křehkost života.

líbí

09.10.2023 08:55:03   RadoRoh

Poezie.

líbí

08.10.2023 21:20:00   Ophelia81

Velmi se mě dotkla ta pravdivá křehkost...

líbí

08.10.2023 20:07:20   cappuccinogirl

Nádherně jsi obsáhla, jak ten čas zatraceně rychzle letí, Ikkar :-)

líbí

08.10.2023 18:29:44   mkinka

Hodně se mi líbí.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel