Návštěvnost
Nejmenší
Nejmenší
Šibalsky pomrkáváš
Mami, všimla sis?
Už jsem tě přerostla
Tak po měsíci
poměřujem záda
patu k patě
lopatku na lopatku
a ten centimetr
už vážně nechybí!
Díváš se na mě skoro shůry
sevřeš mě konejšivě
do náruče
Je stále tak křehká
Chceš něco podat?
Támhle z police?
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Skvělá...oslovila mě, děkuji...
09.10.2023 14:11:37 | RadekČ
Krásná je. Křehkost dětství. Křehkost života.
09.10.2023 10:53:01 | ukrytá v máku
Poezie.
09.10.2023 08:55:03 | RadoRoh
Velmi se mě dotkla ta pravdivá křehkost...
08.10.2023 21:20:00 | Ophelia81
Nádherně jsi obsáhla, jak ten čas zatraceně rychzle letí, Ikkar :-)
08.10.2023 20:07:20 | cappuccinogirl
Hodně se mi líbí.
08.10.2023 18:29:44 | mkinka