BOHŮM VDĚK

Anotace: O mně.

Zakopla jsem opět,  ni moc to zvrátit zpět

a můj Démon věčný zas odhalil svou tvář.

Jako domek z karet nám vypálil náš svět,

vši jho rohy vidí, však nik mou v srdci zář.

 

Jho zuby lačné a jazyk jako břit, 

vyhrává nad mnou léta, težké jej porazit.

V mé schránce tělesné v níž ubližuje žít,

v ní hodovat, než padnu bude jak parazit.

 

A bere vždy tak hodně a vzal mi všechno snad,

životní mou sílu i um můj bojovat.

Nik slovům nevěří, neb stále plivá jed,

tak vehementě až i duše počla krvácet.

 

Však vzpírám se jak divá a dochází mi žár,

však z popela vždy vstanout mám od Andělů dar.

Nad vodou mne drží má vůle pro vás žít,

má ochrana než vy mě, dřív vám radš ublížit.

 

I vy, kdož nás znáte, však znáte pomoci,

Nenecháte se stíny tak snadno přemoci.

I když to občas bolí, věřte - mě ne jinak...

Většina zůstane, u jiných už ujel vlak.

 

A tak zhůry prosím a téměř každou nocí,

Andělé by při mě stáli a byli ku pomoci.

Jak Válka dopadne, když není na ni lék?

Bitev vyhraných více, žel peklu, Bohům vděk...