Prší

...ANO...žiješ....raduj se každou buňkou svého těla....do "nesnesitelné lehkosti bytí"...Ji./úsměv/

14.10.2023 19:27:39 | jitoush

A už zase prší, díky

14.10.2023 18:56:53 | IkkarisKa

potěšilas mne..prosím, tuhle si uložím ST*

13.10.2023 06:06:13 | Frr

Ano! Co víc...

12.10.2023 23:26:09 | Ophelia81

Jářku,Ka, správně ! Je konec nářků.. otřít slzy, vždyť.. žijeme len raz :) pěkně sepsané

12.10.2023 22:28:38 | Starý pes

Jářku, Ikkar, tohle není báseňka na jedno přečtení... tu musím víckrát, abych zvládla koment... rozpuštěná dálka a blízkost... to je nádhernej obrat... a na špičku jazyka dostat celou Zem...to dovedou jen opravdoví borci poetici, takže už tady někde v těchto místech básně pomyslně smekám ještě pomyslnější klobouk (nezlob se, fakt ho nemám, kdyby jo, letí okamžitě dolů)... gravitační nářky...tak ty jo, ty znám a brečím taky do polštářů...kdykoliv pomyslím na to, že nebejt push-upky :-) byla bych v kelu :-)
ale něco máme my dvě společný,kamarádko milá... TAKY ŽIJU!!!
Zlatíčko moje, takovejhle koment jsem si dovolila jen proto, že my dvě už se tak trochu známe a proto bych si dovolila tipnout, že mi ho nebudeš mít za zlý...
protože i když je tak trochu do legračna, končit bude tím, že tahle báseňka se ti neskutečně povedla, je silná, originálně zajímavá a já jsem z ní PAF... krásnej večer tobě :-)*

12.10.2023 22:07:12 | cappuccinogirl

Pěkné jako vždy, Ivo.

12.10.2023 21:57:44 | mkinka